Byliny pro zdraví

Léčivé rostlinné látky

Seznam některých léčivých látek, které se nacházejí v rostlinách.

Alantoiny       –  chrání, uklidňuje a hydratuje pokožku.

Často se používá k minimalizaci pórů, ale i kvůli anti-agingovým schopnostem. Podporuje růst nových kožních buněk a obnovu kožní tkáně. Zmírňuje podráždění. Chrání pleť před škodlivými vlivy UV záření a regeneruje ji. Výrazně omezuje působení volných radikálů. Nachází se napríklad v kosodřevině, kaštanu, cukrové řepě, heřmánku, tabákovém semenu, pšeničných klíčcích……..

Alkaloidy      dusíkaté sloučeniny s extra silným účinkem.

Alkaloidy jsou přírodní dusíkaté látky rozdílných vlastností a struktur. Ve většině případů jde o látky pevné, krystalické (mimo nikotin, spartein a koniin), ve vodě málo rozpustné, bez barvy (mino berberinu a chelidoninu) a zápachu. Vyznačující se zpravidla silnými farmakologickými a toxickými účinky.Vyskytují se převážně u vyšších, dvouděložných rostlin (mák, vlaštovičník, rulík, blín, durman, dřišťál, krabilice, ocún, oměj, bolehlav,…). Najdeme je hlavně v kořenech, kůře, listech a semenech rostlin. Dnes je známo kolem 6 000 alkaloidů. V lidovém léčitelství se pro svou jedovatost nepouzívají.

Antokyany    – rostlinná barviva s účinkem na organismus

Antokyany jsou skupinou přírodních  barviv rozpustných ve vodě, a to modrých, červených nebo fialových. Antokyany však nejsou jen barvivy, mají také výrazně antioxidační účinky. Přirozeně se vyskytují hlavně v květinách a ovoci jako brusinky, maliny, švestky nebo třešně a nemají negativní účinky na lidské zdraví. Mezi nejbohatší zdroje antokyanů však patří arónie a plody černého bezu, měsíčku nebo borůvky. Antokyany jsou výborné přírodní antioxidanty.

Antrachinony –  jsou používány jako laxativum

Je to aromatická organická sloučenina,  derivát anthracenu. Anthrachinony se vyskytují v některých rostlinách jako například aloe kapská, sena, rebarbora, řešetlák, dále v houbách a lišejnících 

Enzymy         – biokatalyzátory chemických procesů

Enzymy jsou molekuly bílkovin, které řídí biochemické reakce. Zahajují a urychlují tyto procesy v každém živém organizmu, aniž by se přitom samy spotřebovávaly. Proto jsou označovány jako biokatalyzátory. Bez enzymů by neexistoval život. V rostlinách se nachází napríklad v papáji, ananasu.

Fenoly          desinfekční účinky a antioxidační účinky

Fenoly se v přírodě nachází ve velkém množství – je tisíce různých druhů. Fenoly se vyskytují ve všech částech rostlin, ve stonku, kořenech, cévním systému, a listech. V listech se skrývají v chlorofylu během roku a pouze na podzim se projevují krásnými červenými a purpurovými odstíny.
Fenolová barviva vyzařují barevnou paletu od červené k tmavě purpurové a dávají ovoci a zelenině jejich zabarvení. Léčivé vlastnosti polyfenolů se staly předmětem zájmu po objevení jejich schopnosti vychytávat volné radikály a pro antioxidační účinky. Vědci objevili, že vitamín C, přírodní nejčastěji se vyskytující lapač ve vodě rozpustných volných radikálů, se nachází ve fenolech ovoce a zeleniny. Vitamíny a fenoly spolupracují  nejen vevychytávání volných radikálů .Věím i ve zvýšené protirakovinné účinky při výskytu obou těchto látek současně.

Flavonoidypatří k velké skupině polyfenolů, čítajících přes 4000 druhů

Tyto látky pro jejich významné a různorodé pozitivní účinky na zdraví označovaji jako „přírodní biologické stimulátory“. Tyto látky ovlivňují reakci těla na vnější stres i průběh nemoci. Hlavní účinky flavonoidů zahrnují regulaci imunitní funkce, prevenci oxidace mastných kyselin, prevenci rakoviny a srdečního onemocnění, snížení alergií a prevenci před virovými a bakteriálními infekcemi. Běžně funkci flavonoidů podporuje vitamín C. Isoflavonoidy tvoří různorodou skupinu flavonoidů s jedinečnými účinky. Nacházejí se v luštěninách, zejména sóje, ve vojtěšce, kudzu, červeném jeteli, petrželi, kořeni lékořice (nikoliv ve sladkých výrobcích z lékořice) a v obilninách.

Fytohormony hormonální působení

Fytohormony patří mezi důležité metabolity rostlin, které v menším množství ovlivňují jejich růst a vývoj. V rostlině jsou syntetizovány pouze v určité části, odkud jsou transportovány do jiných částí, kde probíhají potřebné fyziologické reakce. Fytohormony se dělí na několik skupin: gibereliny, cytokininy, auxiny, ethylen, brassiny, abscisová kyselina a jasmonová kyselina.  Fytohormony napravuji důsledky hormonální nerovnováhy jako je  porucha menstruačního cyklu, vaječníkové cysty, bolestivá menstruace, klimakterický i premenstruační syndrom. Fytohormony lze použít pro příznivé ovlivnění funkčních poruch štítné žlázy. Nachází se v červeném jeteli, rímském kmínu, drmku, rhodiole.

Glykosidy     – soubor tisícovek různých sloučenin

Glykosidy jsou přírodní organické sloučeniny. Skládají se z cukerné složky (glukózy, rhamnózy, galaktózy,…) a necukerné složky (alykonu). Glykosidy jsou látky převážně bezbarvé, rozpustné v alkoholu a ve vodě, obsahující uhlík, vodík a kyslík, některé dokonce i dusík, draslík a síru. Tvoří energetickou složku rostliny (podle potřeby se glykosidická vazba zruší a uvolněný cukr rostlina použije). Jde o fyziologicky velmi účinné látky a podle vlastností se dělí do následujících skupin:

  1. kardioaktivní glykosidy (kardenolid, bufadienolid, digoxigenin, scillaridin, oleandrosid,…). Např. glykosidy z konvalinky, náprstníku, hlaváčku, brslenu, oleandru, čičorky,kokoříku, konitrudu a krtičníku.
  2. kyanogenní glykosidy       Např. v orlíčku, bažance, lnečku, střemše, prosu a bezu černém. 
  3. antrachinonové glykosidy   Jsou obsaženy v řešetláku a krušině. 
  4. thioglykosidy (hořčičné glykosidy). Vyskytují se u zástupců čeledí brukvovitých (černohořčice setá) a lichořeřišnicových (lichořeřišnice větší).
  5. furanokumariny    Tyto látky obsahuje kerblík, miřík, bolševník, andělika, třemdava, morač,… 
  6. saponiny (avenacin, bellisaponin, betula saponin, gypsosid A,…)Někdy se uvádějí jako samostatná skupina. Vyznačují se silnou dráždivostí, některé mohou být i prudce jedovaté. Pokud jsou vpraveny nitrožilně do krve, způsobují rozklad červených krvinek. Například paridin (vraní oko) a githagin (koukol). Naopak jiné saponiny uvolňují zahlenění horních cest dýchacích, působí dezinfekčně a pomáhají při onemocnění močového ústrojí a při revmatismu. Saponiny jsou obsaženy v konopici, prvosence vyšší, prvosence jarní, zlatobýlu a kopřivě dvoudomé, slézu, proskurníku, topolovce, … 

 

Hořčiny        – napomáhají trávení

Hořčiny jsou přírodní látky různého chemického složení a výrazně hořké chuti. V léčebných dávkách nemají žádné vedlejší účinky. Podporují vylučování žaludečních šťáv a tím i zlepšují trávení a ovlivnují i činnost jater a zlučníku. (hořec, vachta, zeměžluč, pelyněk, puškvorec, řebríček,  pepř, zázvor,…)

Kumariny   spasmolytika, ředí krev

jsou pevné, aromatické látky. Jejich zápach připomíná vůni usušeného sena. Účinky kumarinů jsou velmi rozmanité. Zamezují srážení krve, tlumí křeče, podporují srdeční činnost, ovlivňují vstřebávání vápníku a odpuzují hmyz.  Kumariny najdeme v :
Andělika lékařská, bolševník obecný, prha chlumní, svízel vonný, průtržník lysý, levandule lékařská, heřmánek pravý, jitrocel kopinatý, meduňka lékařská, komonice lékařská,… 

Organické kyseliny – a jejich deriváty patrí mezi nejrozšírenejší organické slouceniny
v prírode. Setkáváme se s nimi jak u rostlin, tak i u živocichu,
a) Volne se  kyseliny vyskytují v rostlinách a jejich cástech – listech, semenech, plodech, korenech, apod.
 K temto kyselinám patrí kyselina mravencí, vinná, hroznová, citrónová, jablecná, olejová, štavelová a mnoho dalších.
b) Vázané karboxylové kyseliny se vyskytují rovnež velmi hojne. Ve forme solí je to napr. kyselina štavelová, kyselina vinná a další, ve forme esteru se s nimi setkávám v tucích, voscích, olejích (rostlinných), v ovoci, plodech, semenech apod

Minerální látky – ve formě solí

Prvky, které tvoří živé organizmy, se nazývají biogenní. Vedle prvků, které tvoří základ organických látek – C, H a O, rostliny obsahují řadu dalších prvků, které se v přírodě vyskytují především ve sloučeninách anorganických  a ozna-čují se jako prvky minerální. Většina z těchto prvků plní v rostlině specifické úlohy, účastní se metabolických procesů nebo slouží k vytváření funkčních struktur. Takové minerální prvky, které jsou pro život všech druhů rostlin nezbytné, nenahraditelné a ve svých funkcích jsou nezastupitelné, se označují jako prvky esenciální.  Dle svého funkčně nezbytného obsahu v sušině rostliny jsou prvky označovány jako makrobiogenní nebo mikrobiogenní (
Makrobiogenní prvky – C, H, O, N, K, Ca, Mg, P, S – jsou v 1 kg sušiny obsaženy
v množství větším než 1000 mg (1g).
Mikrobiogenní prvky – Cl, Fe, B, Mn, Zn, Cu, Ni, Mo – jsou v 1 kg sušiny zastoupeny
v množství menším než 100 mg (0,1 g).

Sacharidy    – jsou produkty primárního metabolismu nezbytné k základním životním pochodům rostlin. Jsou nejrozšířenějšími přírodními látkami.

D-glukosa (hroznový cukr) rychle dodává lidskému organismu potřebnou energii, v lékařství je součástí umělých výživ. V přírodě se vyskytuje ve sladkém ovoci a medu.

D-fruktosa (ovocný cukr) pomáhá při léčení srdečních chorob a je vhodný pro diabetiky. Vyskytuje se v ovoci a medu společně s glukosou.

Sacharosa (třtinový nebo řepný cukr). Získává se ze stébel cukrové třtiny nebo bulvy řepy cukrovky. V lékařství se používá zejména k upravení chuti, jako pojivo a konzervační prostředek léků. Mezi disacharidy patří také maltosa a laktosa.

Maltosa se získává z naklíčených obilek ječmene a používá se ve formě výtažků jako posilující lék.

Laktosa (mléčný cukr) se získává ze syrovátky mléka savců a působí mírně projímavě.

Škroby (bramborový, rýžový, kukuřičný, pšeničný) patří mezi zásobní polysacharidy. Lékařství se užívají jako součásti zásypů a pudrů a jako nosiči látek v tabletovaných lécích (neovlivňují jejich účinnost).

Celulosa (buničina) je základní stavební jednotkou rostlinných buněk a pletiv. V lékařství se používá ve formě obvazů a vaty (z bavlny, jehličnatých, listnatých stromů,…).

Agar je stavební látka stélek mořských řas. V lékařství se užívá k lepšímu rozpadávání tablet a k výrobě beztukových základů pro masti. Působí mírně projímavě a hojí žaludeční vředy.

Fruktosany jsou zásobní látky v rostlinách čeledi Asteroceae (hvězdnicovitých) a Poaceae (lipnicovitých). Obsahují převážně fruktosu. Mezi fruktosany patří inulin, který pomáhá při zažívacích poruchách (nať čekanky obecné, kořen omanu pravého a smetanky lékařské).

Pektiny se vyskytují v rostlinných pletivech, hlavně v ovoci (ostružiny,…), jsou schopny bobtnat a vytvářet rosol. Upravují zažívání.

Slizy chrání pokožku a sliznici horních cest dýchacích i zažívacího ústrojí, zmírňují záněty. Slizové látky obsahuje květ a list podbělu, květ divizny, topolovky a lípy, list jitrocele kopinatého, kořen proskurníku a lopuchu většího, semena lnu, nať jablečníku obecného, meduňky a nať komonice lékařské. Slizy se zarazují mezi polysacharidy.

Saponiny    rozpouští hleny, zlepšují vstřebávání ostatních účinných látek.

Vyznačují se silnou dráždivostí, některé mohou být i prudce jedovaté. Pokud jsou vpraveny nitrožilně do krve, způsobují rozklad červených krvinek. Například paridin (vraní oko) a githagin (koukol). Naopak jiné saponiny uvolňují zahlenění horních cest dýchacích, působí dezinfekčně a pomáhají při onemocnění močového ústrojí a při revmatismu. Saponiny jsou obsaženy v konopici, prvosence vyšší, prvosence jarní, zlatobýlu a kopřivě dvoudomé, slézu, proskurníku, topolovce, … 

Silice             – výrazný dezinfekční, uklidňující účinek

Silice jsou éterické neboli esenciální látky, obsažené ve všech rostlinách. Patří mezi rozmanitou skupinu látek, ve vodě velmi špatně rozpustných. Silice jsou rozdělené na lipofilní a prchavé. Ve většině případů jde o látky voňavé, mohou být však též bez vůně. Silice jsou obsaženy v bylinkách, léčivých rostlinách nebo ve stromech. Patří k významným léčivům.Charakteristickou vůni jednotlivých silic zpravidla podmiňují terpenické složky.

Slizy              – hojivý účinek na tkáně a sliznice

Sliz najdeme v každé rostlině. Jde o takzvaný viskózní polysacharid, který je z rostlin vylučován pro jejich ochranu. V medicíně jsou slizy a kleje velmi významnými farmakologickými látkami. Mezi nejvýznamnější byliny obsahující léčivý sliz patří například list proskurníku, květ a list slézu , jitrocelový list, list podbělu nebo semene lnu.

 

Třísloviny  – stahující a protizánětlivý účinek

Třísloviny jsou rostlinné látky, chemicky nejednotné, rozpustné ve vodě i lihu. Srážejí bílkoviny, oxidací tmavnou a mění se v látky fyziologicky neúčinné. Proto drogy obsahující třísloviny neskladujeme delší dobu.
Terapeuticky významný je jejich stahující účinek. Urychlují hojení a vytváří nové tkáně. Zevně se využívají k léčení bércových vředů, hemeroidů, popálenin a omrzlin. Vnitřně léčí onemocnění žaludku a střev, průjem, zánětlivá a virová onemocnění, používají se jako protijed (káva, čaj) při otravách alkaloidy a těžkými kovy. Patrí sem : Dubová kůra, vlašský ořech, plody borůvky, trnky, jahodníku, listy borůvky, yzopu, tymiánu, šalvěje, kořen rdesna, nátržníku a krvavce totenu

Vitamíny   jsou velmi důležité pro posílení a udržení některých tělesných funkcí a imunity.

Existuje 13 základních typů vitamínů. Některé vitamíny obsažené v léčivých rostlinách: vitamín A obsažen zejména v plodu bezu černého, šípku, plodu jeřábu obecného a nati světlíku lékařského. V šípku je obsažen vitamín B1 (thiamin). Vitamín B2 (riboflavin) obsahuje nať kopřivy dvoudomé, šípek a ostružiny. Vitamín B6 (pyridoxin) je v nati kopřivy dvoudomé,…Mezi rostliny obsahující vitamín C patří šípek, černý rybíz, plod bezu černého, borůvky, listy břízy bělokoré, list i plod jahodníku, plod jeřábu obecného, listy jitrocele, nať kopřivy dvoudomé, nať mařinky vonné, květ měsíčku lékařského, mladé listy pampelišky lékařské a citrusy,…

Vosky          – nerozpouští se ve vodě – proto v čajích neúčinný

Z rostlinných vosků jsou významné ty vosky, které vystavují ochrannou vrstvu na povrchu plodů a listů. Tvoří tedy vodovzdornou vrstvu (kutikulu). Voděvzdorný charakter je dán hydrofobním charakterem molekul vosku. Použití vosku je především v kosmetickém průmyslu