Byliny pro zdraví

Bylinkář a zákon

Doplňky stravy, byliny a bylinné směsi z pohledu dnešní legislativy – zamyšlení bylinkáře

Bylinkářství se v posledních 100 letech stávalo postupně velmi rizikovou činností, které se kladou do cesty stále nové a nové překážky, vyplývající z nařízení, zákonů a prováděcích vyhlášek.

Dle současné legislativy EU u bylinek a bylinných produktů se nesmí uvádět podrobnější informace, které by v nás mohly vzbudit dojem zdravotního nebo léčebného účinku bylin – byť se ony bylinky používají stovky let a pomohly miliónům lidí. Nesmí se již uvádět ani vědeckými výzkumy prokázané účinky bylin, pokud se nejedná o farmaceutickou firmou registrovaný lék.

To, že v Parlamentu EU sedí nedouci, kteří nepochopili fyziku a chtějí fyzikální zákony porazit svými vyhláškami ohledně emisí, je již dávno známo.

Smutné je, že kromě fyziky propadali i v biologii, botanice a chemii a nyní bezohledně nařizují a zakazují psát pravdivé a ověřené informace o léčivosti bylin. Oni asi nikdy neslyšeli o kumarinu, alantoinu nebo třeba triterpenu a jejich účincích na lidský organismus. Nebo možná slyšeli, ale nechali se ovlivnit těžkým lobbingem farmaceutických firem. A to je naprostý morální hnus.

Moje prababička byla vyhlášenou bylinkářkou na Hané od začátku dvacátého století až do roku 1967, kdy v devadesáti třech letech zemřela. V období Rakousko-Uherska a potom 1. republiky se jí pracovalo celkem dobře, dokonce spolupracovala s několika praktickými venkovskými lékaři. Sbírala bylinky, sušila je, míchala je, připravovala různé tinktury, nálevy a mazání. Po roce 1948 svoji činnost vykonávala napůl tajně, zdarma, ale přitom chráněna, protože pomohla několika důležitým soudruhům nebo jejich manželkám. Pokud by ale žila v současné době, tak by pravděpodobně seděla ve vězení nebo platila likvidační pokuty za nezákonnou činnost.

Přitom její práce byla stále stejná – vyslechla příchozího, řádně si ho prohlédla, zeptala se na pár věcí a připravila ze svých zásob bylinkovou čajovou směs, vysvětlila, jak se bude připravovat, kdy je potřeba přijít na kontrolu a čeho je třeba se vystříhat.

Co by dělala špatně? Všechno!

Poskytovala by z pohledu zákona léčebnou péči, což jako nezdravotník nesmí. Co na tom, že by rady byly fundované, týkaly se jen účinku bylinek a nemocnému pomohly!

Připravovala by na míru bylinkový čaj, který není nahlášen na MZ a který nemá na obalu náležitosti, které musí mít tzv. doplněk stravy.

Řekla by o připravené směsi, že nemocnému pomůže a vysvětlila by, co která bylinka v čaji dělá. Tím by opět porušila zákony, jednak proto, že namícháním toho pytlíku bylin se stala potravinářskou výrobou a jednak proto, že zákon říká, že doplněk stravy nesmí deklarovat léčebné účinky a o bylinkách můžete prohlašovat jen to, co bylo schválenou jedním specializovaným ústavem při EU. Z mého pohledu ústavem choromyslných.

Například úředníci tohoto ústavu odsouhlasili a povolili, že o meduňce můžu říkat, že má uklidňující účinky, už ale neodsouhlasili její účinky diuretické a tak to podle zákona o meduňce říkat nesmím, ačkoliv při některých typech otoků skvěle pomáhá. Stejně jako není možné říkat o sušených švestkách, že pomáhají proti zácpě – podle úředníků onoho ústavu je to tvrzení nedoložené. Opravdu ráda bych do toho úředníka nacpala půl kila sušených švestek a sledovala, co to s ním – samozřejmě nedoloženě – udělá.

Pokud bychom chtěli bylinné směsi označovat jako léčivé, museli bychom je zaregistrovat na SÚKL. A to je nemožné za dvou základních důvodů. Ten první – registrace na SÚKL vyžaduje ohromné úsilí,spoustu odborného personálu,  drahé vybavení pro klinické zkoušky, nekonečné množství dotazníků a obrovské peníze, které žádný bylinkář nemá. Ten druhý a z hlediska naší práce mnohem důležitější je, že u mne žádný zákazník nedostane stejnou směs. I kdyby po sobě přišli tři pacienti a každý měl problém s nespavostí a stresem, vždy mu namíchám jinou směs, protože každý z nich potřebuje jiné složení jednotlivých ingrediencí, případně i jiné ingredience v závislosti na faktorech, jako je věk, pohlaví, délka nespavosti, typ nespavosti, vysoký tlak, sklon k migréně, rodinný anamnéza, užívané léky, cukrovka, další choroby, řízení auta atd.

Kdyby se prababička dnes držela striktně zákona, musel by celý prodej a příprava směsi vypadat asi takto:

Prababička: Dobrý den, co si přejete?

Klientka: Otékají mi nohy, potřebuji nějaké bylinky.

Prababička: Jaké byste chtěla? Já vám nesmím žádné doporučit, protože bych jednala protizákonně.

Klientka: No ale já nevím, které působí. Proto jsem k vám přišla. Vy jste odborník.

Prababička:  Odborník jsem, ale poradit vám nesmím. Ale vy jste určitě ode mne chtěla třeba máčku, taky asi chcete koupit sadec konopáč a jírovec maďal, určitě jste chtěla asi trochu kručinky a jalovce, možná i svízele a trubkovce, že? A chtěla jste i gotu kolu, předpokládám.

Klientka: Jo, to jsem přesně chtěla.

Prababička:  A víte, kolik jste toho chtěla?

Klientka: No – tak akorát.

Prababička: Jasně, navážím to přesně podle vašich představ.

Klientka: No ale já jsem myslela, že mi uděláte směs a vy mi dáváte 6 pytlíků.

Prababička: Vy to chcete smíchat dohromady? Tak pojďte sem a smíchejte si to sama. Vy můžete. Já ne, když vám to prodávám. To by totiž úřady považovaly za potravinářskou výrobu, víte?

Klientka: Ale já to nezvládnu. Ještě vám to tady rozsypu.

Prababička: No, tak dobře. Tak já vám to prodám v těch pytlících. Vy to zaplatíte. A potom mne požádáte jako svoji známou, abych vám ty koupené byliny smíchala, jo?

Klientka: A proč je to tak komplikované?

Prababička: Protože v Parlamentu sedí buďto blbci nebo uplacení hajzlíci. A nevím co je horší.

Klientka: To je dost smutné.

Prababička:  To je. Tragédie, která jednou strašlivě skončí.

Že je to na palici? To víte, že je! Ale podle zákona.

Zakázaná tvrzení pro doplňky stravy, kterými jsou samozřejmě i bylinné přípravky.

  • Označování doplňků stravy nesmí přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo odkazovat na tyto vlastnosti,
  • nesmí obsahovat žádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, že vyvážená a pestrá strava obecně nemůže poskytnout dostatečné množství vitaminů nebo minerálních látek.

Výživová a zdravotní tvrzení

Uvádění výživových a zdravotních tvrzení na potravinách (včetně doplňků stravy) je upraveno Nařízením (ES) č. 1924/2006

To tedy znamená, že i v lékárně bude zákazník ohrožen na životě, protože na potravním doplňku nesmí být napsáno, pro jakou nemoc nebo jaký orgán je indikován. A to aniv názvu.

Ve vitrínách tedy budou produkty s bezpohlavními názvy jája, pája, dája, kája, cája,……. Pokud si je prohlédneme zblízka, bude na nich spoustu textu o tom, že máme jíst pestrou stravu, že obsahuje mikrokrystalickou celulózu, že se mají ukládat mimo dosah dětí, že jedna kapsle váží 2 gramy,………… ale nebude tam ani slovo o tom, že je to přípravek na osteoporózu. Protože přípavek obsahuje směs rostlin, které nebyly tím ústavem choromyslných k tomuto použité schváleny.

Sečteno a podtrženo – tady nejde o ochranu spotřebitele. Tady jde pod jejím pláštíkem o vítězství byrokratické blbosti říznuté penězi farmaceutických firem. Děkujeme, nevážení zákonodárci. Jen tak dál. Šněrujte nás příkazy a zákazy, udělejte i v této sféře z EU totálně konkurence neschopnou oblast, kterou tak převálcují dříve nebo později všechny rozvojové země.